Strategie EU v oblasti uhlíkové neutrality a výpočty uhlíkové stopy

Již poměrně dlouhou dobu se hovoří o klimatických změnách a většina států přijímá opatření směřovaná k omezení důsledků těchto klimatických změn. V průběhu let byly koncipovány vědecké modely popisující závislosti klimatických změn na vhodných indikátorech.
Jedním z velmi důležitých jevů, které provázejí klimatické změny je zvyšování množství zadržené energie v atmosféře („skleníkový jev“), vedoucí k jevu nazývanému „globální oteplování“. V odborných kruzích, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají byla přijata hypotéza, že na tomto jevu se nejvíce podílejí tzv. „skleníkové plyny“ – zejména oxid uhličitý, metan, oxid dusný, halogenované uhlovodíky a další. Primární je však vliv oxidu uhličitého, proto jak v rámci světových aktivit, tak i aktivit EU byla přijata řada politik, strategií a programů zaměřených na omezení nebo regulaci jeho produkce (Mezivládní panel pro změnu klimatu, Zelená dohoda pro Evropu - 2020, GHG povolenky atp.). Většina těchto aktivit a přijatých závazků se vztahuje i na ČR.
Pro sledování dopadů globálního oteplování je možno použít jak „endpointové“ indikátory (např. zvyšování hladiny moří, posun vegetačních pásem atp.), tak i pro praxi vhodnější „midpointové“ indikátory založené na schopnosti skleníkových plynů absorbovat infračervené záření. Takovýto model se nazývá potenciál globálního oteplování GWP a vyjadřuje se v ekvivalentních jednotkách kg CO2. Souhrnně je počítán při tvorbě EPD (environmentální prohlášení o produktu), přesněji je pak udáván dle normy pro tzv. „uhlíkovou stopu“ (viz dále).
Pařížská dohoda (2015) stanovila jako jeden z cílů - dosáhnout rovnováhy mezi emisemi produkovanými lidmi a jejich pohlcováním do roku 2050. Tento cíl se často označuje jako dosažení tzv. „uhlíkové neutrality“. Nověji na to EU reagovala svou strategií Zelenou dohodu pro Evropu (2019). Právě ta by měla Unii nasměrovat k udržitelné budoucnosti a klimatické neutralitě.
Uhlíková neutralita znamená rovnováhu mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. Aby bylo dosaženo čistých nulových emisí, musí být celosvětové emise skleníkových plynů vyváženy zachycováním uhlíku.
K této strategii se přihlásila i celá řada firem z oblasti stavebnictví (investoři, stavební firmy, výrobci stavebních produktů), které usilují o snižování uhlíkové stopy produktů a staveb.
 
Uhlíková stopa produktu (Product Carbon Footprint, ozn. CFP) je měřítkem celkového množství emisí skleníkových plynů, které se uvolní během životního cyklu výrobku či služby. Uhlíková stopa se vyjadřuje v jednotkách CO2 ekv. a vyjadřuje hodnotu pro časové rozsahy 20, 100 a 500 let v závislosti na životní cyklus produktu (životnost) a geografický rozsah kategorie dopadu.  
Uhlíková stopa bere v úvahu všechny fáze životního cyklu produktu (cradle- to-grave, což zn. fáze získávání surovin, výroby, použití a zacházení po skončení životnosti produktu). V případě, že nejsou k dispozici některá data v rámci tohoto životního cyklu, může být uhlíková stopa vyčíslena pouze pro některé fáze životního cyklu, z nichž povinná je fáze získávání surovin a výrobní fáze – tzv. cradle-to-gate). 
Výpočet emisí skleníkových plynů by měl splňovat postup předepsaný podle mezinárodních standardů
  • ČSN EN ISO 14067:2019 Skleníkové plyny - Uhlíková stopa produktů - Požadavky a směrnice pro kvantifikaci
  • ČSN EN ISO 14040:2006 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Zásady a osnova
  • ČSN EN ISO 14044:2006+A1:2018 Environmentální management - Posuzování životního cyklu - Požadavky a směrnice
Při výpočtu uhlíkové stopy se uplatňují povinné čtyři fáze pro vypracování studie LCA, uvedené v normě ČSN EN ISO 14044:
  • definice cíle a rozsahu LCA
  • fáze inventarizační analýzy životního cyklu (LCI)
  • fáze posuzování dopadů životního cyklu (LCIA)
  • fáze interpretace životního cyklu
V rámci normy ČSN EN ISO 14067 se studie životního cyklu produktu (LCA) označuje jako studie CFP (Carbon Footprint of a Product).
Ve fázi „Definice cíle a rozsahu CFP“ se stanovují hranice produktového systému (popis zahrnutých a nezahrnutých fází životního cyklu, uvedení zahrnutých a nezahrnutých vstupních dat pro výpočet studie CFP). Ve studii CFP musí být jasně uvedeny a vysvětleny důvody pro nezahrnutí určité fáze životní cyklu nebo vstupních dat. 
 
Ve fázi „Inventarizační analýza životního cyklu – LCI“ je produktový systém modelován takovým způsobem, aby vstupy a výstupy byly definovány elementárními a produktovými toky. Jedná se o iterativní postup identifikace vstupů a výstupů, které by měly být sledovány až do životního prostředí, tj. identifikovat každý jednotkový proces, produkující vstupy a výstupy, zahrnutý do studovaného produktového systému. Každý vstup nebo výstup je vyjádřen k jednotce produkce. 
 
Ve fázi „Posuzování dopadů životního cyklu – LCIA“ se určuje, které kategorie dopadu, indikátory kategorie a charakterizační modely jsou zahrnuty do studie CFP v souladu s normou ČSN EN ISO 14067 a proveden výpočet indikátorů kategorie (charakterizace). Kategorie dopadů jsou v následující tabulce:
 
Fossil GHG emissions and removalsEmise a pohlcování skleníkových plynů vyplývající z fosilních zdrojů uhlíku 
Biogenic GHG emissions and removalsEmise a pohlcování skleníkových plynů vyplývající z biogenních zdrojů uhlíku
GHG emissions and removals occurring as a result of dLUCEmise skleníkových plynů vyplývající ze změny přímého využívání půdy (dLUC) 
GHG emissions and removals occurring as a result of iLUCEmise skleníkových plynů vyplývající ze změny nepřímého využívání půdy (iLUC)
GHG emissions and removals from land useEmise a pohlcování skleníkových plynů z využívání půdy
Biogenic carbon in products Biogenní uhlík vázaný v produktu
Aircraft GHG emissionsEmise skleníkových plynů vyplývající z přepravy letadly 

 

Ve fázi „Interpretace dopadů“ se výsledky studie CFP interně využívají pro analýzu vlivu jednotlivých procesů na celkové hodnoty uhlíkové stopy.
Deklarované hodnoty uhlíkové stopy (viz tabulka výše) umožňují investorům a stavebním firmám výběr produktů s minimálními dopady z hlediska vlivu na produkci skleníkových plynů, což je jedním z předpokladů pro plnění závazku uhlíkové neutrality. 

Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. pro klienty zpracovává CFP studie a provádí výpočty uhlíkové stopy produktů. K tomuto účelu jsme vybaveni potřebným SW (SimaPro v aktuální verzi) a přístupem do mezinárodních databází generických dat. O výsledných hodnotách uhlíkové stopy pak pro klienta vydáváme Zprávu pro externí komunikaci a Osvědčení. Příklad Osvědčení je uveden na přiloženém obrázku.

 

Kontaktní osoby

Ing. Alexander Trinner

Mobil:
+420 602 185 785
Telefon:
+420 382 337 331
Pozice:
specialista pro zkoušky a posuzování stavební keramiky
Specializace:
studie LCA – produkty, budovy; environmentální prohlášení o produktu (EPD)
Pobočka:
Plzeň

Ing. Lenka Vrbová

Mobil:
+420 603 432 694
Telefon:
+420 382 337 311
Pozice:
auditor systémů managementu, vedoucí posuzovatel, zkušební technik - specialista
Specializace:
systémy managementu QMS, EMS, EnMS; studie životního cyklu LCA - produkty, budovy; environmentální prohlášení o produktu (EPD), konstrukční výrobky z masivního dřeva; konstrukční lepené lamelové a jiné lepené výrobky, komínové systémy, geotextilie a obdobné výrobky, komínové tvárnice, komínové vložky a komínové hlavy, beton, stavební dílce (silikátové, kovové, dřevěné i kompozitní), betonové zdicí prvky
Pobočka:
Plzeň