... Počátek tradice ...
Když 1. července 1953 tehdejší Ministerstvo stavebního průmyslu ČSR zakládalo ústav jako Zkušební a kontrolní ústav stavební se sídlem v Praze a pracovištěm v Bratislavě, byla důvodem vzniku především potřeba vytvořit v resortu stavebnictví objektivní zkušební orgán, který by korespondoval s bouřlivým rozvojem stavebnictví a korigoval nedostatky, související s rostoucími objemy výroby, jak v kvalitě stavebních hmot, tak i ve vlastní stavební výrobě.
Na samém počátku pracovalo v ústavu 57 pracovníků a hodnota zkušebních zařízení činila v té době asi 1 milion korun. Úkolem týmu bylo především působit v oblasti zkoušení a kontroly zeminy, stavebních hmot, polotovarů, dílců, konstrukcí, stavebních částí a provádět jednoduché zkoušky základových půd. Připravovat podklady pro odborné posudky v arbitrážních sporech a spolupracovat na přípravě norem a předpisů.
Z původního poslání provádět pouze zkoušky předepsané technickými normami se ústav v druhé polovině 50. let začal postupně orientovat také na provádění zkoušek prototypových a studijních, které představovaly experimentální složku výzkumu a vývoje nových výrobků ve stavebnictví.
Nové typy činností a jejich přesnější vymezení přinesly změnu názvu. V roce 1956 vstupuje poprvé do povědomí klientů a odborné veřejnosti Technický a zkušební ústav stavební v Praze (známý pod zkratkou TZÚS) a o rok později již samostatný Technický a skúšobný ústav stavebný v Bratislavě.
Přes osamostatnění obou ústavů, prakticky na samém začátku existence, byla jejich spolupráce vždy velmi úzká a na vysoké odborné úrovni a nepřerušilo ji ani následné rozdělení společného státu.

... Základy spolehlivosti, nezávislosti a vysoké odbornosti ...
Na přelomu 50. - 60. let byl již ústav nesporně významnou institucí, odbornou autoritou, která v době pochopitelného stavebního rozmachu získala značné pravomoci. Ústav se stal na základě odborných výsledků koordinačním pracovištěm pro:

•  hodnocení jakosti a zkoušení stavebních hmot, dílců, konstrukcí a objektů
•  komplexní řízení jakosti ve stavebnictví
•  měřící a zkušební techniku pro zkušebnictví
•  přístrojovou techniku

V této době začal ústav průběžně působit nejen v oblasti prevence, ale byl vyhledávanou institucí zejména v okamžiku technologických problémů nebo dokonce havárií. V takových případech vyjížděly z ústavu týmy specialistů, které prošetřily stav přímo na místě, navrhovaly řešení k nápravě závad a případně i jejich realizaci na nejvyšší úrovni řízení staveb či resortu.
V roce 1968 byl na základě zákona č. 30/1968 Sb. O státním zkušebnictví Technický a zkušební ústav stavební v Praze jmenován Úřadem pro normalizaci a měření Státní zkušebnou č. 204 a zaujal v té době, s ohledem na rozsah své působnosti, zcela bezkonkurenční postavení.
To by nebylo možné bez dobré vnitřní organizace. Od počátku působení ústavu bylo prozíravě sledováno, aby veškeré základní zkušební činnosti bylo možné vykonávat operativně, co nejblíže místním výrobním kapacitám. Proto byly zkušebny TZÚS ( později pracoviště, nyní pobočky) založeny kromě Prahy ve všech českých krajích. S ohledem na rostoucí odborné nároky se postupně specializovaly:

•  Praha - teorie řízení, kvalimetrie, řízení jakosti; statika, dynamika; aplikovaná matematika a statistika;
•  České Budějovice - tmely, stavebně tepelná technika;
•  Plzeň - keramické a žáruvzdorné výrobky a suroviny;
•  Teplice - stavební chemie; silikátové stavební dílce a výrobky, pórobeton; sklo;
•  Předměřice nad Labem - výrobky pro stavební izolace;
•  Brno - stavební kámen a kamenivo; betony a betonová směs; cihlářské pálené výrobky;
•  Ostrava - vláknocementové výrobky; betonářská ocel a kovy pro stavebnictví; stavební dílce a prostorové buňky.

Ústavní technická a vývojová dílna současné Technicko inženýrské služby - vývoj a výroba zkušební a přístrojové techniky, v rámci celé ČSSR servis a metrologické ověřování lisů, trhacích strojů a tvrdoměrů na beton, servis a ověřování průtokoměrů na teplou a studenou vodu, atd.
Uvedené specializace, s výjimkou Prahy (zde většina uvedených specializací poplatná tehdejším trendům - např. teorie řízení, kvalimetrie, aplikovaná matematika, byla nahrazena např. defektoskopií) jsou na současných pobočkách ve své většině i nadále rozvíjeny v souladu se světovým vývojem a především s požadavky evropských norem.
Zároveň byla v tomto období na ústav delegována pravomoc resortního střediska komplexního řízení jakosti stavební a průmyslové výroby. Ústav se stal metodickým pracovištěm pro kontrolu a hodnocení činnosti rezortních zkušeben. Jeho normalizační a metrologické středisko se podílelo na státních výzkumných úkolech a vlastní středisko technických informací poskytovalo všem zájemcům vědecké, technické a ekonomické informace. Byly položeny základy pro prototypovou a malosériovou výrobu vysoce specializovaných měřících a jiných přístrojů. Rozvíjela se činnost geologicko měřičské služby.
Uvedené činnosti zajišťovalo zhruba 400 pracovníků, kteří disponovali na konci 80. let ojedinělým technologickým zařízením v hodnotě 33 milionů korun.

... Období změn ...
Nová kapitola historie ústavu byla otevřena 11.12.1990. Na základě rozhodnutí ministra výstavby a stavebnictví České republiky č. 421/1990 Sb. byl založen nový subjekt. Z původně příspěvkové organizace vznikl Technický a zkušební ústav stavební Praha, státní podnik. Od tohoto data, ústav sice disponuje značným státním majetkem, ale veškeré náklady spojené se svým odborným a obchodním působením, rozvojem jednotlivých činností a ochranou a údržbou svěřeného majetku hradí z vlastních výnosů.
Své současné pozice by ústav nemohl nikdy dosáhnout, ani ji udržet, bez vysoké odborné úrovně svých pracovníků ve všech oblastech garantovaných činností. Kvalitu a vysokou odbornost potvrzuje i skutečnost, že se v přelomovém období počátku 90. let mnozí, zejména z řad řídících pracovníků, úspěšně stali vrcholnými manažery jiných zkušeben nebo začali v dané oblasti působit jako soukromé subjekty.
I přes patrný odliv pracovníků si ústav udržel svou odbornou úroveň, neztratil získané pozice v oboru a v roce 2001 představovaly jím poskytované služby již 56% z celkové kapacity českého trhu v dané oblasti podnikání. Svědčí o tom i ekonomické výsledky posledních let. Ústavu se podařilo plně obstát v narůstajícím konkurenčním prostředí a za nových právních a ekonomických podmínek. Tržby za vlastní výrobky, služby a za zboží vzrostly od roku 1990 do roku 2001 více jak 2,5 krát, z cca. 61 mil. Kč až na 157 mil. Kč, při každoročním vytváření zisku. Od roku 1995 jsou tyto výsledky trvale velmi vyrovnané.

Při podrobnější analýze výsledků roku 2001 můžeme konstatovat, že na celkových tržbách realizovaných státním podnikem se podílela 49% činnost ústavu jako autorizované osoby, 17% činnost zakázkového zkušebnictví, 13% certifikační činnost s rozhodujícím podílem certifikace systémů jakosti a na zbytku ostatní činnosti.